Přes 80 000 volání o pomoc v první polovině letošního roku, za ten uplynulý pak více jak 184 000 žádostí. Tisíce lidských příběhů, zejména dětí a mladých lidí, z nichž řada uvažuje o sebevraždě. Pomáhá jim občanské sdružení IPčko. Nyní mu hrozí radikální omezení aktivit, a tak samo volá o pomoc. My jsme jej vyslyšeli, nejenže jsme pomohli, ale dáváme i Vám impuls k zamyšlení.

„Intenzivně vnímáme ten pocit beznaděje desítek psychologů, kteří řadu let pomáhají jiným, a nyní se sami dostali do bezvýchodné situace. Jejich příběh nás hluboce oslovil, to opravdu zoufalé volání o pomoc nás nemohlo nechat chladným a rozhodli jsme se na aktivity IPčka finančně přispět,“ podotýká Daniel Bednařík, předseda správní rady FT Technologies. Podle jeho slov přitom nezůstane pouze u této formy podpory, ale olomoucká společnost využije všech svých možností k osvětě a upozornění na právě probíhající donátorskou kampaň na záchranu krizových linek a center, která tato organizace řadu let spravuje. „Stačí se začíst do některých příběhů, které odborníci z IPčka za ty roky řešili a musí nám dojít, že je to naše morální povinnost vůči těm, kteří jsou v bezvýchodné situaci a uvažují, že své problémy vyřeší sebevraždou,“ dodává s myšlenkou, že díky zmíněné podpoře se tak stává „součástí příběhu“, snad s dobrým koncem. 

Jeden z řady příběhů: „Pomohli ste mi“
„Ahojte. Volám sa Ema a mám 21 rokov. Už roky bojujem s hraničnou poruchou osobnosti, PTSD, depresiou a už aj s anorexiou. Keď som mala 15 rokov, pod hrozbou toho, že ma zabije, keď sa neprestanem brániť, ma jeden chlap znásilnil. V ten deň mi zobral šťastie, spánok, pocit bezpečia, dôveru mužom, dôstojnosť, moju nevinnosť a aj moju dušu. (...) Chcela som skoncovať so životom. (...) V poslednej chvíli som zavolala na Krízovú linku pomoci, pretože som sa bála zomrieť sama. Psychologička na druhej strane telefonátu ma zachránila.”



IPčko je slovenská nezisková organizace, která provozuje krizové linky pomoci, pomáhá nejen mladým lidem v online prostředí přes e-mail, video, telefon či chat, poskytuje pomoc osobně v každém kraji v Centrech krizové intervence Káčko nebo přes krizové intervenční výjezdové týmy KITIP a pomáhá mladým v klubech, kde smysluplně tráví čas, a kde najdou psychologickou pomoc a podporu. „Psychologové v IPčku bezplatně, anonymně a nonstop odpovídají na volaní lidí, kteří již dále sami nezvládají nést svojí duševní bolest. Dvanáct let děláme práci, kterou jiní nechtějí či nestíhají dělat. Jen za první půlrok jsme odpovídali na 82 101 volání o pomoc. Ač jde o poměrně vysoké číslo, zvládáme reagovat tak na každou desátou žádost o krizovou psychologickou pomoc,“ podotýká ředitel IPčka Marek Madro. Od září, tedy za pár dní, to však nejspíš bude podstatně méně. Hrozí uzavření center a ukončení spolupráce s pětinou týmu. Neziskovce se nedostává finančních prostředků, dosavadní podpora se radikálně snížila.

„Od začátku roku bojujeme o přežití. Řada výzev, s kterými jsme počítali se nevyhlásila, jsou opožděné či byly kráceny. Omezili jsme náklady, škrtáme, kde se dá, ale bohužel, nedaří se nám stabilizovat naši činnost. A ač jsou některé naše aktivity zabezpečeny, na plnohodnotnou pomoc, jakou jsme doposud poskytovali, finance prostě nemáme,“ konstatuje se smutkem v hlase Madro. To byl také důvod, proč IPčko vyhlásilo kampaň „Aj ty môžeš pomáhať s nami“. (ipcko.sk)



„Když jsme byli na tuto kampaň a bezvýchodnou situaci kolem pomoci mladým lidem se sebevražednými sklony našimi slovenskými přáteli upozorněni, dlouho jsme se nerozmýšleli. Ty příběhy nás oslovily a věříme, že třeba osloví i naše další partnery. Budeme jim za to nesmírně vděčni a předem děkujeme za jakoukoliv formu podpory této iniciativy,“ uzavírá s určitou nadějí Daniel Bednařík.